This page is also available in: English Español Hmong

Cov University of California thiab cov California State University cov tsev kawm ntawv tau npaj tawm tswv yim rau cov kev kawm uas tus tub ntxhais kawm ntawv yuav tsum tau xwm li no:

LetterZaj Kev KawmDescriptionXyoo Yuav Tsum Kawm Kom Muaj
Keeb Kwm/Kev Haum XeebOb (2) xyoos keeb kwm/kev haum xeeb, xam nrog rau ib xyoos keeb kwm ntiaj teb, kev lis kev cai thiab thaj chaw nyob; thiab ib xyoos keeb kwm Asmekas los yog ib nrab (½) xyoo keeb kwm Asmekas thiab ib nrab (½) xyoo ntawm pej xeem los yog tsoom fwv Asmeskas.2 xyoos
Askiv Plaub (4) xyoos Askiv “college-preparatory” uas xam nrog rau kev sau tau zoo thiab zoo siv nyog, thiab nyeem “classic” thiab “modern literature”. Tsis pub ntau tshaj ib (1) xyoo “ESL-type courses” raug siv kom tau raws li qhov kev tseev kom muaj no.4 xyoos
LejPeb (3) xyoos lej “college-preparatory” uas xam nrog rau cov ntsiab lus qhia hauv tsev kawm ntawv phab qis thiab “advanced algebra” thiab “two and three-dimensional geometry”. Pom zoo siv cov chav kawm lej yuav raug siv tau raws ib feem los yog tag nrho ntawm qhov kev tseev kom muaj no, tib yam li kawm lej hauv qib 8 uas lub tsev kawm ntawv phab siab txais yuav tam li sib npaug zos rau nws tus kheej cov chav kawm lej.3 xyoos
(4 xyoos xav pom zoo)
Laboratory ScienceOb (2) xyoos “laboratory science” npaj muaj hauv paus kev paub hauv ob ntawm peb cov zaj kev kawm: biology, chemistry thiab physics. Cov chav kawm “Advanced laboratory science” uas muaj biology, chemistry los yog
physics tam li tseev kom muaj ua ntej thiab muaj tej cov tswv yim ntxiv ntau yuav raug siv los ua kom tau raws li qhov kev tseev kom muaj no. Ob (2) lub xyoo kawg ntawm ib qho kev pom zoo qhib muaj kev tshawb fawb peb-xyoos yuav raug siv los ua kom tau raws li qhov kev tseev kom muaj no.
2 xyoos
(3 xyoos xav pom zoo)
Lwm Yam Lus Uas Tsis Yog Lus Askiv (LOTE)Ob (2) xyoos tib hom lus uas tsis yog lus Askiv. Cov chav kawm yuav tsum ua ntsees rau kev hais lus thiab kev to taub, thiab xam nrog rau kev qhia “grammar,” “vocabulary,” Nyeem, “composition” thiab kev lis kev cai. Cov chav kawm lwm yam lus uas tsis yog lus Askiv kawm nyob rau thaum qib 7 thiab 8 yuav raug siv tau los ua kom tau raws li ib feem ntawm qhov kev tseev kom muaj no yog tias koj lub tsev kawm ntawv phab siab txais nws zoo tib yam li nws tus kheej cov chav kawm.2 xyoos
tib hom lus uas tsis yog lus Askiv
(3 xyoos xam pom zoo)
Kev Kos Duab thiab Kev Ua Yeeb Yam (VAPA)Ib (1) xyoo (ob semester) chav kawm kos duab raug pom zoo los ntawm tib qho VPA kev kawm: seev cev, kev ua yeeb yam, suab paj nruas los yog kev ua duab zoo nkauj.1 xyoo
Cov Chav Xaiv Npaj Kawm Rau CollegeIb (1) xyoo (Ob semesters), ntxiv rau cov uas tseev kom muaj hauv “a-f” saum toj no, los yog cov chav kawm uas twb tau raug pom zoo rau suam xaiv kawm nkaus xwb.1 xyoo
Back to top